InformacieSKA.sk

Historie autorského práva

Libor Vašíček15.04.2015TémaPridať komentár
Historie autorského práva

Autorské právo můžeme datovat až do období konstituování moderních států. Pojem práva duševního vlastnictví a duševní vlastnictví jako takové se v českém právu začíná šířeji užívat teprve v době po převratu v roce 1989. Předtím byl tento termín sice také znám, nicméně užíval se téměř výhradně ve spojení s mezinárodním právem veřejným a vnitrostátnímu právu bylo vlastní spíše užívání pojmů jako právo průmyslového vlastnictví a průmyslová práva. Zde nabízíme malý exkurz do historie autorského práva ve světě i u nás.

Už v antickém období, v období práva řeckého a římského, obíhala ve společnosti celá řada děl literárních, hudebních, dramatických a samozřejmě výtvarných či architektonických. Nicméně ochrana autorů a jejich práv byla velmi slabá. Fakticky byli autoři oprávněni k podání pouze vlastnické žaloby ve vztahu k rukopisu díla jako věci a žaloby, jíž se domáhali cti, zavdalo-li k tomu příčinu užití díla jiným subjektem.

Odměna autora byla nahrazena kupní cenou za rukopis. V této době se aplikoval výhradně princip, že odkoupení nebo jiné oprávněné nabytí rukopisu, tedy hmotného substrátu, v němž bylo dílo zachyceno, znamenalo pro autora navždy ztrátu jakýchkoliv práv k rukopisu, a tím i k dílu samotnému.

Autorské právo se objevilo s knihtiskem

Prapůvod moderního autorského práva je nutno hledat až o mnoho století později, a to v období, kdy dochází k rozšíření knihtisku. Tehdejším pramenem vydavatelských a autorských práv byly tzv. výsady, individuálně udělená privilegia. Ani sama autorská či tvůrčí činnost však nezakládala automaticky vznik práv autora. Téměř veškerá zahraniční literatura se shoduje na bodě, od něhož je možno hovořit o vzniku moderního autorského práva, alespoň z hlediska legálního. Tímto bodem v historii je přijetí anglického zákona o autorském právu v roce 1709.

Z dnešního pohledu je už možné říct, že vývoj autorského práva v Anglii byl v porovnání s ostatním světem neuvěřitelně progresivní, a to zejména z toho důvodu, že anglické zákonodárství předstihlo všechny jiné země o celé jedno století. Ve Francii byl například podobný zákon, který chránil autorská práva týkající se dramatických a hudebních děl, přijat až v roce 1791, a další, o vlastnickém právu autorů slovesných děl, hudebních skladatelů, malířů a kresličů, až v roce 1793.

Teoretická pojetí autorských práv byla postupem doby doplňována a obohacována učením obsaženým v dílech známých filozofů. Tak především Immanuel Kant v díle Metaphysichen Anfangsgründe der Rechtslehre kladl důraz na přísné odlišování hmotného substrátu díla a díla samotného, které považoval za projev osobnosti a svobody autora, jímž autor hovoří k veřejnosti. K obsahu autorského práva Kant počítal i osobní užívací právo. Z dalších filozofů je možné zmínit alespoň Johanna Gottlieba Fichta, Georga Wilhelma Friedricha Hegela a Arthura Schopenhauera.

Sama koncepce skutečného duševního vlastnictví se ovšem prosazovala až později. Nejvšeobecněji přijímanou verzi osobního pojetí autorských práv vypracoval až v roce 1895 Otto Gierke v díle Deutsches Privatrecht. Základem jeho teorie, která do té doby nejvíce odpovídala zájmům autorů, bylo tvr­zení, že autorské právo je nepřevoditelné a přípustná je pouze převoditelnost práva dílo užít.

Dříve autorské právo přecházelo na nového majitele

Pokusíme-li se uvést nejzásadnější rozdíly mezi historickými autorskoprávními normami a moderním (aktuálním) pojetím autorského práva, dojdeme k tomu, že historické normy vycházely z principu, že autorské právo je nedílně spjaté s věcí, tudíž i zcizením (převodem) předmětné věci přecházela všechna práva (včetně práv autorských) na nabyvatele věci a autorovi tak v podstatě poté nezůstávala žádná práva. Zároveň platilo, že autorské právo vzniká a může být uplatňováno až od okamžiku registrace ve speciálních rejstřících.

Moderní přístup k autorskému právu však akcentuje odlišné principy: autorské právo nepřechází s věcí, jejímž prostřednictvím nebo v níž je autorský počin vyjádřen; autorské právo vzniká bez ohledu na jakoukoliv registraci, protože vzniká již samotným okamžikem, kdy je autorský počin vyjádřen v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě. Dále je autorské právo nepřevoditelné, ale zároveň platí, že autor může poskytnout pouze oprávnění k výkonu práva dílo užít, tj. poskytnout licenci, autor však nemůže svá práva beze zbytku postoupit na jiného. Nakonec dnes na rozdíl od historického vnímání platí, že autorské právo svědčí vždy pouze autorovi – tedy fyzické osobě, protože právnická osoba autorem sama o sobě být nemůže.

Císařský patent se bránil rozmnožování díla

Za první autorskoprávně relevantní normu na našem území se považuje císařský patent číslo 992 z října roku 1846, který poprvé stanovil zásady ochrany děl literárních, hudebních a výtvarných umění proti neoprávněnému mechanickému rozmnožovaní, u děl dramatických a hudebních navíc postihoval neoprávněné veřejné provozování díla. Patent byl za dobu své platnosti několikrát novelizován. Od roku 1859 se rozšířil rozsah ochrany práva provozovacího, roku 1892 byl přijat říšský zákon o prodloužení ochranných lhůt literárního a umě­leckého vlastnictví.

V padesátých letech 20. století bylo české právní prostředí vystaveno procesu změny téměř všech zákonů. Dělo se tak jak pod tlakem politické objednávky, tak z pouhé nutnosti reagovat na změny ve společnosti. Byl přijat nový občanský zákoník a v důsledku toho bylo také zapotřebí uvést s ním do souladu české autorské právo. Stalo se tak zákonem číslo 115/1953 Sb., o právu autorském.

V šedesátých letech 20. století došlo znovu k rozsáhlé změně v oblasti občanského práva. Byl opět vydán nový občanský zákoník a nedlouho poté také zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých. Ačkoliv byla tato norma v historii českého autorského práva vcelku progresivní, nezbavila se označení typického socialistického zákona, a to z toho důvodu, že obsahovala často řadu direktivních administrativních ustanovení, jež nadbytečným způsobem zvýrazňovala úlohu státu při nakládání s dílem a při různých způsobech jeho využití.

Zákon byl několikrát novelizován. První změnou zákona v roce 1990 se autorskoprávní ochrana rozšířila i na některé programy počítačů. Další novela o rok později odstranila (úplatné) zákonné licence ve prospěch smluvních vztahů a třetí novela v roce 1993 upravovala zejména postavení kulturních fondů.

V roce 1995 pak nepřímou novelou došlo k upravení práva na odměnu související s nenahranými nosiči záznamů, která nahrazuje příjem ušlý nositelům práv v důsledku zákonné výjimky k bezplatnému pořízení kopie již uveřejněného díla pro vlastní potřebu uživatele. Podmínkou vzniku práva na tuto odměnu se stalo nejen vyrobení, ale i uveřejnění uvedeného snímku jeho výrobcem. Dále norma nově upravovala právo na odměnu autorům, jejichž díla lze rozmnožovat pro osobní potřebu uživatelů na podkladě tiskovin pomocí kopírovacích přístrojů. Takzvaná reprodukční práva u nás do té doby nebyla zajišťována ochrannými organizacemi a ani nebyl řešen systém náhradních odměn za ušlý příjem autorům, přestože bylo zjevné, že takové právo by nemohlo být autorem vykonáváno samostatně.

Rozsáhlou novelou autorského zákona v roce 1996 byla posílena ochrana počítačových programů. Počítačový program se považoval za dílo literární, pokud splňoval znaky autorské­ho díla. Kopírování počítačových programů, byť i jen pro osobní potřebu, bylo tehdy zakázáno. Oprávněný uživatel programu nepotřeboval svolení autora, neposkytoval autorovi odměnu za pořízení rozmnoženiny, překladu nebo úpravy programu za předpokladu, že tak činil ze zákonem dovolených důvodů.

Současný a doposud účinný zákon o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů vznikl v ČR v roce 2000 (na Slovensku v súčasnosti platí  zákon č. 618/2003 Z. z. o autorskom práve a právach súvisiacich s autorským právom - autorský zákon - pozn. red.).

JUDr. Libor Vašíček je advokátom Legal Partners, Advokátní kanceláře JUDr. Libora Vašíčka. Publikované s láskavým súhlasom Českej komory architektov a autora. Ilustračné foto: SBA73

Diskusia pre prihlásenýchPočet príspevkov: 0 - Buďte prvý! )

* Pre pridávanie a zobrazenie diskusie musíte byť prihlásený


Zabudli ste heslo?

Heslo Vám bude zaslané na emailovú adresu